Editace stránky Aerokuše

'''Aerokuše''' jsou specializované vojenské stroje zaměřené především na vzdušný boj. Patří do kategorie vrhacích strojů a fungují na principu napínacího ústrojí, které akumuluje sílu, kterou je možné během okamžiku uvolnit. Jelikož jsou vzdušné jednotky jen málokdy obrněné a většinou velmi rychlé se zvýšenou schopností manévrovat je u těchto zbraní upřednostňována kadence před průrazností projektilů.

=Typ Aero10=
Prototyp první aerokuše byl sestrojen za války s [[A'ghidské impérium|A’ghidem]], kdy se nepřátelská armáda sestávala hlavně z [[Lev okřídlený - flyon|flyonů]] a [[Draci - Rozcestník|draků]]. Pro její velký potenciál a značné bojové úspěchy byla dále vylepšována a stala se jednou ze základních složek [[Armáda království Bellmoral|Bellmoralské armády]]. Prvním modelem, který se používal až do roku 496 [[Bellmoralský letopočet|Bl. l.]], byla opakovací kuš nabíjená pákovým mechanismem (Aero10N). Což ji umožňovalo v rychlém sledu vystřelit 20krát za půl minuty. Do dřevěných zásobníků umístěných nad kuší se dávaly 40 – 60 cm dlouhé špičky s ocelovými hroty vybavené pětici letek na konci pro stabilizaci letu. První aerokuše měly dostřel okolo jednoho kilometru vertikálně a okolo dvou kilometrů při střelbě pod úhlem 60°. Speciálním typem byla dračí kuše (Aero10DDR), která se nabíjela až dvou metrovými šipkami, měla dostřel okolo 500 metrů a po každém výstřelu ji bylo nutné znovu nabít.

První zásobníky byly schopné pojmout 60 šipek, posléze se jejich kapacita zdvojnásobila a byl upraven dostřel na 1500/2000/2300 m (vertikálně, 45°, 60°). Přebíjení bylo pomalé a posádce, tvořené zpravidla třemi vojáky trvalo průměrně dvě minuty. Značnou výhodou byla velká mobilita celého zařízení, konstrukční jednoduchost a obstojné bojové parametry. Okolo roku 400 Bl. l. se na obloze objevily první válečné [[Vojenská vzdušná plavidla El'drijské armády|vzducholodě]] se kterými si klasické aerokuše nedokázaly poradit. Bylo tedy nutné přistoupit ke značné modernizaci.

=Typ Aero50M a AeroAK=
Nové typy aerokuše, které začaly pomalu nahrazovat starší modely jsou „Aero50“, „AeroAK“ a "Aero50M", kde „M“ značí magický mechanizmus, jehož vynálezcem je [[Lucius Akim]], který se podepsal i pod moderní konstrukci aerokuše s označením "AK".

Nové kuše vybavené otočným mechanizmem, který nahradil pákový, mají kadenci okolo 60 střel za minutu. U typu Aero50M pak dokonce až 75 ran za minutu. Tětiva je připojena k dřevěné kostce, která je osázena deseti výstupky. Ty zapadají do zářezu na pásu, který se pomocí magického motorku otáčí. Dojde k natažení tětivy a uložení síly, která je na posléze uvolněna a dojde k výstřelu. U typu, které jsou zhruba dvakrát menší než ostatní typy (Aero50) se k pohonu používá živá síla.

Zvýšená kadence si vyžádala i značné změny v mechanizmu nabíjení. Nově se šipky do kuše ládují zboku pomocí podavače ve kterém jsou umístěné jednotlivě. Tento podavač je pomocí ozubeného kola a redukce spárován s hlavním pásem a při každém výstřelu se otočí, dojde tak k vložení nového náboje do drážky a kuš je připravena k opětovnému nabití a střelbě. Kapacita zásobníku byla zvýšena u typu „AK“ a „M“ na 200 resp. 250 šipek. Velkou výhodou je možnost doplňování zásobníku při střelbě. Jelikož se šipky vkládají jednotlivě a vlivem gravitace klesají níž, až se dostanou k podavači. Při této změně došlo i ke změně těžiště a proto je na levé straně kuš mohutnější než na pravé straně, kde je umístěn zásobník s podavačem ve tvaru „L“.

Při zaseknutí kuše je možné celý zásobník i s mechanizmem jednoduše vyjmout a nahradit ho jiným. Vyjmutí šipek a vyčištění zásobníku netrvá déle než jednu minutu. V ostrém boji se nové kuše zatím neměly možnost projevit. Při dostřelu 1800/2500/2900 m jsou efektivní zejména proti živým cílům. Jejich výroba však nepatří k nejjednodušším a spolehlivost není zrovna nejlepší, udává se okolo 70 – 75 %. De facto se stále jedná o prototyp, který měl být dále zlepšován a modernizován, aby se docílilo lepších výsledků. Akimova dílna byla však při jednom nepovedeném experimentu srovnána se zemí, společně se všemi nákresy a rozpracovanými prototypy.

=Typ Aero1000=
Jedná se o zvětšenou verzi typu Aero10, která byla zkonstruována v roce 405 [[Bellmoralský letopočet|Bl. l.]] jako odpověď na bojové [[Vojenská vzdušná plavidla El'drijské armády|vzducholodě]]. Používá dva metry dlouhé celoocelové šipky se stabilizátory, které lze kromě průbojného hrotu vybavit také hrotem výbušným. S dostřelem 4000/5700/6300 m se jedná o efektivní zbraň proti velkým a opancéřovaným cílům. Na rozdíl od menšího předchůdce nemá zásobník a po každém výstřelu je nutné ji znovu manuálně nabít. Vzhledem k jejich velikosti (až 10 metrů) se používají zejména jako stacionární obrana měst a vojenských základen.

[[Armáda království Bellmoral]]