Editace stránky Bobří Hráz - jezero

'''Bobří hráz''' je se svou rozlohou 12 990 m2 nejmenší ze [[Sopečná jezera Parvata|sopečných jezer]] v oblasti [[Náhorní plošina Parvata|náhorní plošiny Parvata]]. Zároveň je i posledním jezerem do nějž se přímo vlévá řeka [[Series]]. Nachází se v nadmořské výšce 2 530 metrů a v zimním období částečně zamrzá. Na severní straně jezera se břeh na velké ploše nachází pouze několik desítek centimetrů nad hladinou a poté pozvolně klesá. Průměrné převýšení je zde pouze 0,3 cm na metr. Tání ledovců v jarních měsících má za následek zvýšení hladiny jezera a dochází k přelití vody přes většinu plochy severní hráze. Vytvoří se tak dlouhý odtokový pás s nízkou relativní hloubkou. Dřeviny splavené z hor v dobách kdy je řeka v horských oblastech rozbouřená, se zde zachytávají a vytvářejí dojem velké bobří hráze. Odtud pochází i název jezera. 

Zhruba jednou za deset až patnáct let se dřeviny na hladině jezera nashromáždí v takovém množství, že je odtok téměř zablokován. Dochází k postupnému zvyšování hladiny až o dva metry. Při prolomení hráze se z jezera odplaví veškeré dřevo. Hladina klesne a celý cyklus se může opakovat.

Jezero leží v prasklině, vzniklé dávnou sopečnou aktivitou, pravděpodobně při velkém zemětřesení okolo roku 700 000 [[El'drijský letopočet|př. El. l.]] Ze dna jezera neustále unikají plyny bohaté na minerály, které se v jezeře usazují. Na horninách pod hladinou se vytváří ochraná vrstva oxidů a jiných sloučenin zabraňující erozi podloží a prosakování vody, což se projevilo především na severní straně, kde si jezero stále uchovává svůj původní tvar. Místy až několik centimetrů tlustá vrstva minerálů na dně dává jezeru jeho typicky tmavě modrou barvu s nádechem zelené až oranžové.