Seachie Gorgonous

Šablona:Infobox-postavaSeachie Gorgonus je bývalým velitelem tábora Silentshade a nyní je příslušníkem Bellmoralské armády s hodností kapitán. Narodil se 9. Drycose 493 Bl. l. v lese Obscurles při vojenské výpravě, které se jeho matka Illa Paraeas (*18. 07. 488 Bl. l. Oppae, †21. 03. 497 Bl. l. pláně Lignum) i přes pokročilé těhotenství účastnila. Jeho otec, Saer Gorgonus, (01. 08. 480 Bl. l. Hissae, †4. 05. 496 Bl. l. Obscurles) té doby kapitán vojenského oddílu šerochodců spadajícího pod tábor, byl pokračovatelem dlouhé vojenské historie rodiny Gorgonosů. Nastoupil do vojenského výcviku Nadaných a na začátku roku 497 Bl. l. se stal členem oddílu Silentshade. Ve své vojenské kariéře byl velmi úspěšný, a ještě téhož roku se stal rotným. Na začátku roku 498 Bl. l. byl povýšen na praporčíka a za významné bojové zásluhy získal hodnost nadpraporčíka. 2. 1. 499 Bl. l. se stal zástupcem velitele tábora v hodnosti poručíka a po odvolání velitele nastoupil na jeho místo jako kapitán a velitel tábora Silenshade. Kromě vedení tábora byl i vedoucím výcviku šerochodců. Když 28. 9. 500 Bl. l. znovu vyhořel kvůli nově nabytým dovednostem od jeho bývalé učenkyně Jakiny Marsupialis, byl zbaven vojenské povinnosti a převelen do Aldrionské svatyně na výcvik Camerlenga.

Historie

Saechy vyrůstal se svou matkou, nadporučicí XXI. úderného svazu, ve vojenském prostředí životem typickým pro Nadané. Ta na svět přivedla ještě tři další potomky (28. 09. 495 Bl. l. se narodili Temeus Incantus a Sirbis Incantus), o kterých jeho matka hrdě prohlašovala, že jsou syny mistra šerochodců. Saechy s nimi moc nevycházel a choval se k nim byl jako k cizím. Nepovažoval je za svoje bratry, i proto se nedlouho po jejich narození přihlásil jako Nadaný šerochodec do učení ve Svatyni v Lignum, odkud byl pro svůj velký potenciál přesunut do svatyně v Aldrionu, což nesl velmi nelibě. Vyučoval ho tam totiž sám Mistr Arter Incantus, kterého bytostně nesnášel kvůli jeho bratrům, které nepovažoval za součástí své rodiny. Když v roce 496 Bl. l. odešel na věčnost jeho otec, rozhodl se vyhledat svou matku. K jeho velkému překvapení se od ní dozvěděl, že v posledních týdnech jeho života byli na vojenské výpravě spolu a znovu si k sobě našli cestu. Dokonce byla při tom, když byl jeho otec Pytláky zabit a sama to viděla na vlastní oči. Velkým překvapením pro Saechyho také bylo, když mu matka oznámila, že znovu čeká lvíčata a jejich otcem bude pravděpodobně znovu Saer. Tu informaci uvítal s velkým nadšením a když se o pár měsíců později narodila jeho sestra Jullia Gorgonus (*12. 07. 496 Bl. l. Lignum, †17. 03. 499 Bl. l. Tábor Silentshade), zapřísáhl se ji chránit a vychovávat společně se svou matkou. Tou dobou byl již vyučeným Nadaným a vojákem tábora Silentshade. Mohl si dovolit pronajímat dům ve městě Lignum a zaplatit ty nejlepší školy pro svou nejdražší sestru. Když jeho matka těžce onemocněla, chtěl si ji společně s Jullií vzít do tábora, aby je měl neustále na očích a dostalo se jim té nejlepší zdravotní péče. To mu bylo vzhledem k nízkému věku jeho sestry zakázáno a on dal armádě na několik měsíců sbohem, do doby, než se jeho matka uzdraví. Nechal se najímat na nejrůznější práce ať už legální či ne. Poskytlo mu to však dostatek financí, aby jim mohl dopřát tu nejlepší lékařskou péči. Sestra, rovněž šerochodkyně, byla přijata do učení ve svatyni, a tak se musela na nějaký čas odloučit. Bylo to však naposledy co svou matku viděla živou, neboť ta 21. 03. 497 Bl. l. na následky nemoci umírá. Saechy se vrátil do armády, ale nepřestal svou sestru navštěvovat a sledovat. Hned jak to bylo možné ji nechal převelet do tábora a zasadil se o její bojový výcvik. V době, kdy byl sám praporčíkem, složila Jullia vojenské zkoušky a zařadila se do obranné divize tábora. Po celou dobu, co spolu v táboře trávili čas, si byli velmi blízcí a dalo by se říci, že ani nikoho jiného neměli. Jejich vztah nesli velitelé velmi nelibě, ale vzhledem k výkonům, které Saechy podával se rozhodli je tiše tolerovat, a i to se pomalu měnilo, jak oba stoupali vojenským žebříčkem výš a výš. Byli velmi ctižádostiví, odhodlaní a společně prakticky nezastavitelní. Saechy se nikdy netajil tím, že za polovinou jeho úspěchů stojí jeho sestra, která mu na bojištích velmi pomáhá a je jeho oporou. Když Jullia dospěla a Saechy byl jediný, komu věřila a trávila s ním spoustu času, netrvalo to dlouho a čekali spolu potomky. Jullia na několik týdnů odjela do města, kde se skrývala v jejich domě a poté se vrátila zpět do tábora, aby mohla oznámit, že čeká lvíčata. Tak se Saechy vyhnul nepříjemnému podezření. Vzhledem k tomu, že byli Nadaní, nevadilo, že pro sebe našli zalíbení. To, co mohl být problém, byla armáda a jedna jednotka, u které sloužili. 17. 03. 499 Bl. l. v ranních hodinách jeho sestra porodila. Přivedla na svět hned čtyři lvíčata, což pro Nadanou bylo něco mimořádného. Dva synové se však narodili mrtví, a dcera společně s posledním narozeným zemřeli jen několik minut po porodu. Jullia, která se jim ze všech sil snažila pomoc umírá na následky porodu a vyhoření téhož dne v pět hodin odpoledne. Zatímco u porodu Saechy nebyl, neboť se o něm včas nedozvěděl, teď už Jullii drží za packu a na poslední cestu ji vyprovází. Julliina smrt ho hodně vzala a on se začal všem stranit. Hleděl si jen povinností a své práce, které dával maximum svého času. Shodou okolností se mu do pacek dostala jedna mimořádně talentovaná lvice, která sotva dospělá, dokázala se svým nadáním pozoruhodné věci, které ani mnohem starší často neuměli. Svým zbarvením a chováním byla jeho sestře velmi podobná, a ačkoliv neznala motivy Saechyho chování, byla za jeho pozornost velmi ráda. Ne snad, že by toužila po mazlení nebo družbě. Zajímal ji jenom výcvik, nové zkušenosti a dovednosti. Saechy si taktéž udržoval odstup, a to nejen od ní, ale od všech samic. I proto až do dnešních dní žádné potomky nemá.

Od 498 – 500. Bl. l. nejsou informace na wikipedii kompletní. Jsou předmětem příběhového tajemství, které můžete objevovat prostřednictvím příběhu.

Popis

Saechy je šerochodec, což velmi významně ovlivnilo jeho vzhled. Jako sedmiletý samec se nachází teprve ve své první třetině života a pro samice musí být velmi přitažlivý. Je dobře stavěný, od pohledu silně vypadající jedinec, který se svou výškou 187 cm převyšuje i spoustu jiných Nadaných. V porovnání s obyčejně žijícím lvem ze savany je pak přímo obrovský. Hřívu si udržuje lehce zastřiženou, aby mu příliš nepřekážela v boji. Velmi často ho můžeme potkat v koženém plášti černých barev s kapucí a z jeho těla mu je zřídka kdy vidět něco víc než konec tlap. Tak ho zná veřejnost. V soukromí a zejména v táboře chodí spoře ustrojený jen ve velitelském plášti. Jako každý šerochodec se i on vyhýbá přímému světlu a za denních hodin příliš nevychází.

Jeho srst je šedá s perleťovým nádechem, který je dobře patrný zejména při svitu měsíce. Hříva temně černá občasně doplněná o šedinu, jež je způsobena jizvou z boje ukrytou pod ní. Od břicha dolů až po konec tlap se mění barva jeho srsti do tmavších odstínů až po temně černou na prstech pacek. Můžeme si také všimnout, že odstín hřívy je lehce namodralý. Jeho ocas, zejména bambulka, je velmi chlupatý a můžeme hovořit o rodovém znaku Gorgonosů, který se nezapře.

Při pohledu do jeho tváře máme pocit, že se díváme na něžného obra. Má jemné rysy po celém obličeji a celkově vypadá mírumilovně až hravě. To ale často kompenzuje svým zamračeným nebo vážným výrazem. Od jisté doby si udržuje odstup od jakýchkoliv emocí. Vojáci mu přezdívají Čumák, protože právě čumák je z jeho obličeje nejvýraznější a často mu celý vážný výraz pokazí. Jeho oči jsou tmavě modré, doplněné o čistě bílé bělmo a černými nadočnicovými oblouky. Dlouhé chlupy šedomodré barvy má i na bradě a vytvářejí mu iluzi jakési bradky. To je druhý nezaměnitelný znak jeho rodu. Stejnou barvu mají i jeho chlupy po obvodu vnitřku uší a pod očima, i to přispívá k jeho celkově milému vzezření.

Charakteristika

Saechy má povahu bojovníka, tak jak je všeobecně známo. Je zásadový a snaží se si udržet v jakékoliv situaci ledový klid. Od mala byl vychováván jako voják a se svou rodinou se přiliž nevídal, což u něj vedlo k jistému odloučení od okolního světa. Všímal si jen sám sebe a dbal na svoje nadání, kterému podřídil značnou část života. Citové vzplanutí u něj probudila až jeho sestra. Tehdy se ukázal jako velmi milující a oddaný lev, který je pro svou rodinu schopný udělat cokoliv. Byl velmi pozorný, veselý, charizmatický, ale stále u něj byl patrný vnitřní neklid. Je si dobře vědom svého postavení a je realista. V současné době již samice tak striktně neodmítá, ale stále se snaží si udržet odstup a založení rodiny se vzhledem k předchozím událostem z části i bojí, ale nedokáže sám určit odkud strach pochází.