Kladí: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Kladí nebo také břevnoví je vodorovný překlad nesený podporami (sloupy či pilíři, případně [[pilastr|pilastry]]). Jedná se o vodorovnou část architektury a nejstarší architektonické ztvárnění principu podpory a břemene. V klasické řádové architektuře se tzv. plně vyvinuté kladí skládalo z architrávu (jinak také zvaný epistylion, epistylos nebo násloupí, je vodorovný pravoúhlý překlad nesený podporami). Název vznikl spojením řeckého slova archi- (první, základní, hlavní') a latinského trabs (kláda, břevno). Především v pozdějí architektůře je často používáno také redukované kladí skládající se pouze z některých jeho částí, například pouze vlysu (střední část kladí mezi architrávem a římsou) a římsy jako takové. Dnes je také hojně užívaný systém, v němž se plně vyvinuté kladí používá pouze nad částí konstrukce a tím je do architektury vnášeno napětí a rytmus. | + | '''Kladí''' nebo také břevnoví je vodorovný překlad nesený podporami (sloupy či pilíři, případně [[pilastr|pilastry]]). Jedná se o vodorovnou část architektury a nejstarší architektonické ztvárnění principu podpory a břemene. V klasické řádové architektuře se tzv. plně vyvinuté kladí skládalo z architrávu (jinak také zvaný epistylion, epistylos nebo násloupí, je vodorovný pravoúhlý překlad nesený podporami). Název vznikl spojením řeckého slova archi- (první, základní, hlavní') a latinského trabs (kláda, břevno). Především v pozdějí architektůře je často používáno také redukované kladí skládající se pouze z některých jeho částí, například pouze vlysu (střední část kladí mezi architrávem a římsou) a římsy jako takové. Dnes je také hojně užívaný systém, v němž se plně vyvinuté kladí používá pouze nad částí konstrukce a tím je do architektury vnášeno napětí a rytmus. |
''Zdroj:'' [[https://www.wikipedia.org/]] | ''Zdroj:'' [[https://www.wikipedia.org/]] | ||
Aktuální verze z 11. 2. 2018, 18:44
Kladí nebo také břevnoví je vodorovný překlad nesený podporami (sloupy či pilíři, případně pilastry). Jedná se o vodorovnou část architektury a nejstarší architektonické ztvárnění principu podpory a břemene. V klasické řádové architektuře se tzv. plně vyvinuté kladí skládalo z architrávu (jinak také zvaný epistylion, epistylos nebo násloupí, je vodorovný pravoúhlý překlad nesený podporami). Název vznikl spojením řeckého slova archi- (první, základní, hlavní') a latinského trabs (kláda, břevno). Především v pozdějí architektůře je často používáno také redukované kladí skládající se pouze z některých jeho částí, například pouze vlysu (střední část kladí mezi architrávem a římsou) a římsy jako takové. Dnes je také hojně užívaný systém, v němž se plně vyvinuté kladí používá pouze nad částí konstrukce a tím je do architektury vnášeno napětí a rytmus.
Zdroj: [[1]]
