Arkáda: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „'''Arkáda''' je v architektuře oblouk nebo častěji řada oblouků na sloupech nebo pilířích. Někdy se jako arkády označuje i arkádová chodba č…“) |
|||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Arkády se objevily s kamennou architekturou a užívaly se u veřejných budov (divadla, amfiteátry), po obvodu veřejných prostranství (fórum) a hlavních ulic, kde poskytovaly stín i ochranu před deštěm. Několikakilometrové úseky akvaduktů se často budovaly jako arkády, někdy i ve dvou nebo třech podlažích nad sebou. Pokud arkáda obíhá nádvoří či dvůr, hovoříme o arkádovém dvoru a arkádovém nádvoří, případně také ambitu.<br/> | Arkády se objevily s kamennou architekturou a užívaly se u veřejných budov (divadla, amfiteátry), po obvodu veřejných prostranství (fórum) a hlavních ulic, kde poskytovaly stín i ochranu před deštěm. Několikakilometrové úseky akvaduktů se často budovaly jako arkády, někdy i ve dvou nebo třech podlažích nad sebou. Pokud arkáda obíhá nádvoří či dvůr, hovoříme o arkádovém dvoru a arkádovém nádvoří, případně také ambitu.<br/> | ||
U patrové arkády by měl být podle zákonitostí klasické řádové architektury dodržován antický princip řádové superpozice s dórským řádem v přízemí a jónským a korintským ve svrchních patrech. Tento princip byl ovšem například v české renesanční architektuře velmi často porušován. | U patrové arkády by měl být podle zákonitostí klasické řádové architektury dodržován antický princip řádové superpozice s dórským řádem v přízemí a jónským a korintským ve svrchních patrech. Tento princip byl ovšem například v české renesanční architektuře velmi často porušován. | ||
| + | |||
| + | ''Zdroj:'' [[https://www.wikipedia.org/]] | ||
Aktuální verze z 29. 4. 2018, 15:17
Arkáda je v architektuře oblouk nebo častěji řada oblouků na sloupech nebo pilířích. Někdy se jako arkády označuje i arkádová chodba či podloubí, z jedné nebo obou stran oddělená sloupy. Naproti tomu kolonáda a portikus nemají mezi sloupy oblouky, nýbrž rovná kladí (architráv). Lodžie se obvykle liší tím, že nevystupuje z obvodu stavby.
Arkády se objevily s kamennou architekturou a užívaly se u veřejných budov (divadla, amfiteátry), po obvodu veřejných prostranství (fórum) a hlavních ulic, kde poskytovaly stín i ochranu před deštěm. Několikakilometrové úseky akvaduktů se často budovaly jako arkády, někdy i ve dvou nebo třech podlažích nad sebou. Pokud arkáda obíhá nádvoří či dvůr, hovoříme o arkádovém dvoru a arkádovém nádvoří, případně také ambitu.
U patrové arkády by měl být podle zákonitostí klasické řádové architektury dodržován antický princip řádové superpozice s dórským řádem v přízemí a jónským a korintským ve svrchních patrech. Tento princip byl ovšem například v české renesanční architektuře velmi často porušován.
Zdroj: [[1]]
