Chodba císařských hostů
První patro druhého východního křídla paláce je primárně určeno k ubytování vážených hostů jejího veličenstva nebo jinak významným postavám. Všech deset pokojů je co do velikosti a vybavení téměř identických. Liší se pouze rozmístěním jednotlivých prvků, použitou barvou a dalšími drobnými detaily. Pokud patříte mezi velevážené hosty, nebo vám císař jinak prokazuje úctu, můžete se dostat do Achátového nebo Diamantového pokoje. Kde vám bude poskytnut servis a pohodlí, jakobyste byli císařem právě vy samotní.
Chodba a rozdělení
Rovná chodba přes pět metrů široká, vyzdobená po stěnách všelijakými předměty od erbů, obrazů až po zástavy propojuje všech deset pokojů. Na jižní straně je zakončená ohromným vitrajovým stromem z barevného skla s lanovitě stočeným kmenem umístěným v proskleném oktagonu. Při východu a západu slunce vrhá vitraj barvy do celé chodby, která je jinak natřena na bílo doplněná o stříbrné zdobení v podobě nepravidelných linií a stužek. Z chodby se dá dostat do všech deseti pokojů rozmístěných po pěti na každé straně tak, aby dveře nebyly naproti sobě. U nich pak stojí menší stolek s křeslem, kde tráví svůj čas komoří hostů. První dveře od vstupu do pokoje nás zavedou do Křišťálového pokoje, ten je umístěn po pravé straně při pohledu na vitraj. Hned za ním je Achátový pokoj, dále Jantarový, Safírový a Nefritový. Po levé straně bychom se dostali do Citrýnového, Diamantového, Opálového též Duhového, Ametystového a Tanzanitového pokoje. Jednoho by mohly názvy zmýlit v domnění, že pokoje jsou pojmenovány podle typu kamenů použitých na jejich výzdobu. Pravdou je, že v diamantovém pokoji bychom až na pár výjimek diamanty prakticky nenašli. Pojmenování je odvozeno od převládající barvy interiéru. Pokoje jsou také pojmenovávány podle svých hostů v nich ubytovaných. Jména se v tomto případě vydrží maximálně měsíc, mnohdy i méně. Nemá proto význam se o nich zmiňovat.
Vybavení
Každý host má k dispozici tři vzájemně propojené pokoje. Salónek, jakožto vstupní pokoj je z nich největší. Nachází se v něm krb, velký jídelní stůl, křesla s konferenčním stolkem, klavichord či jiný hudební nástroj v závislosti na vkusu dotyčného. Nábytek dle požadavků, většinou však vitríny na výstavu osobních předmětů, barové police a skříně na víno, tabáky a podobně. Opticky jsou pokoje rozděleny pilastry a na protější stěně od dveří trojicí velkých obdélníkových oken. Ačkoliv je palác všude dvoupatrový, v druhé lodi bychom nejvyšší patro hledali marně. Při velké rekonstrukci byla podlaha mezi patry odstraněna a tak byl hostům nabídnut velkorysý prostor. Stropy všech pokojů by se daly označit za umělecká díla. Najdeme zde velké malby, zdobené římsy, tesané výstupky, hlavice pilasterů, zlatem obložené rohy a především ohromný křišťálový lustr, který je dominantou celého pokoje.
Ze salonku vedou dveře ještě do dvou pokojů. Jeden z nich je sociální. Stěny, a podlahy jsou zde kachličkové v barvách pokoje. Nachází se zde vana ve velmi okázalém provedení připomínající spíše malý bazének, okolo ní zpravidla na poličkách pak nespočet mycích přípravků, pro skvělou srst nebo třpytivé šupiny. Velká police s ručníky a skříň s koupelnovým vybavením, toaleta a místnůstka pro použité oblečení. Při zamknutí koupelny se z chodby dají otevřít dveře, které personál používá k úklidu v prostorách koupelny, tak aby hosté nebyli ničím rušeni.
Vedle koupelny je pak ložnice, nebo také osobní pokoj. Ten kromě prostorné postele s nebesy v barvách pokoje nemá stálé vybavení. To se odvíjí kromě konkrétních představ a přání ubytovaných. Většinou sestává z osobního nábytku, truhlic na cennosti, šperkovnic a podobně. V ložnici se nachází také jedno okno.