Faedion Paeral Giordech
Šablona:Infobox-postava=Popis= Faedion je téměř nepřehlédnutelný tvor. Vysoký a statný muž, který mezi povětšinou čtyřnohými obyvateli Bellmoralu ční k nebi jako sloup se stříbrnou lucerničkou. Ač se může zdát, že jsou stříbřité vlasy známkou stáří, v Feadově případě jde o důkaz jeho původu – stříbrné vlasy se u Giordechů dědí po generace. Krátká kštice mu padá do vysokého, většinou zamyšleně nakrčeného čela, po ramena dlouhé vlasy mívá stažené do malého culíku jen těsně u temene. Ze záplavy stříbra vylézají dlouhé elegantní elfí uši. V polovině levého ucha se mu vyjímá bledá jizva. Na rozdíl od svého dvojčete je Feadionovu pohlednou tvář brázdí jizvy. Nejvýraznější se mu táhne od pravého oka, přes nos až k širokým kotletám na levé straně tváře. Na té se mu táhne i kratší jizva do čela ke koutku oka, přičemž mu přesekává husté stříbrné obočí, pod nímž se ukrývají bystré oči tmavě modré barvy se světlým prstencem ohraničující duhovku, lemované stříbrnými řasami. Dlouhý nos má u kořene viditelně zlomený a v jemné linii je zakončený zakulacenou špičkou. Pěstuje si dlouhý knír, elegantně zakroucený do špičky. Plné rty jsou často stažené do přísné linie. Vousy má krátce zastřižené, s bradkou a malými trojúhelníčky stříbrných vousů na tvářích. Ani silný krk, který hlavu nese vždy hrdě zdviženou, není o jizvy ochuzen.
Široká ramena, klenutý hrudník a atletická postava z něj dělají střed zájmu nejedné ženy. Pevné, ale střídmé svaly se k muži jeho typu hodí. Je galerií krátkých i dlouhých, hlubokých i povrchních jizev. Silné paže jsou schopny uzdvihnout i velmi těžký náklad. Široké dlaně má plné mozol od toho, jak v nich drží stále nějakou zbraň na cvičišti.
Dlouhé, pevné nohy mu propůjčují velkou rychlost – ačkoliv jeho schopnost pohybovat se doslova jako vítr je přičítána spíše jeho magickému daru. Třebas nemá mnoho, téměř žádné, zdravotní potíže, tu a tam dopadá na levou nohu, kterou měl několikrát zlomenou a stále ho trochu zlobí.
Doplňky
Pokud zrovna situace nevyžaduje odolné kožené brnění, nosí velmi nákladné a krásné oděvy. Ostatně, pochází z nejbohatší Bellmoralské rodiny a může si to dovolit. Kvůli své práci často vybírá oblečení ze silných materiálů, kabáty spíše kožené a odolné, vysoké boty po kolena. Dalo by se říct, že je připraven pro každou příležitost, i se skrytými zbraněmi v záhybech oblečení nebo v botách.
Jeho kožené brnění, které si bere na každou misi, je celé černé a šité z kvalitní kůže, odolné ale pružné, ve kterém se může pohodlně pohybovat. Kromě speciální kapsy na svazovací krystal je doplněné i o nátepníky se skrytými dýkami, popruhem na pouzdro meče na zádech.
Doma ho sice není moc často vidět, obývá ale rezidenci Giordech se svým bratrem na Královské třídě v hlavním městě. Většinu času však tráví buď ve Svatyni, nebo na cestách.
Charakter
Faedion raději naslouchá, než aby sám něco říkal. Drží se někde v pozadí, a vše tiše pozoruje a odhaduje. Rychle a bez zbytečných okolků reaguje na každé nebezpečí, které se naskytne. Je pohotový a díky rychlosti schopný zabránit i hloupým nehodám, které by jinak mohly skončit rozlitou krví nebo přímo smrtí. Svým způsobem je přátelský, ale opatrný. Předtím, než někoho pustí do svého soukromí, si musí být jistý jeho úmysly a tak je jedinou osobou, která k němu má nejblíže, jeho dvojče. S tím sdílí silný mentální vazbu, což jednomu i druhému několikrát zachránilo život. Na jistou vzdálenost jsou si schopni vyměňovat myšlenky, nemusejí spolu ani mluvit, aby si navzájem porozuměli, domluvili se.
Na rozdíl od Damiliona má Faed větší smysl pro humor, častěji se zasměje a i maličkosti mu dokážou zvednout náladu. Na rozdíl od něj ale nemá příliš rád společenské akce a vyhýbá se jim, jak jen může, i kdyby si měl vymyslet úplně banální výmluvu. A když není k zbytí, drží se hodně daleko od parketu. Jediný tanec, který umí, je ten bojový a kdyby měl tancovat se ženou, zřejmě by mu nepoděkovala, kdyby jí šlapal po špičkách, zvláště se svou váhou. Tancuje docela neohrabaně, ačkoliv se ho to bratři snažili nejednou naučit, než nad ním zlomili hůl. Neohrabaný je dokonce i při dvoření se ženám.
Když jde o práci, je soustředěný a neoblomný, dokonce se může jevit jako krutý. S Temnými nemá slitování a právě díky tomu, že se nad nimi nijak nepozastavuje, nesnaží se je napravovat nebo zachraňovat od svých démonů (což je častá chyba) a přechází k okamžité likvidaci. Snad proto mu bylo do rukou vloženo vedení celého řádu. Jeho bojové umění je působivým obrazem hry svalů a téměř až neskutečné ohebnosti, rychlosti a lesku dvou u čepelí šamšírů, silně zakřivené, dlouhé šavle. Pro své umění se ohánět sečnou zbraní ve svém volném čase dává lekce svým spolupracovníkům, třebaže se inkvizitoři často do boje nedostávají. Jeho tohle ale upřímně baví.
Historie
Faedion se narodil do velmi staré a vážené rodiny šedovlasých elfů. Ačkoliv není prvorozený, již od dětství se mu dostávalo jen toho nejlepšího, skvělých učitelů a mohl mít vše, o co si požádal. Se svým dvojčetem Damilionem byli jako jeden, úplně stejní a rozdíl mezi nimi nebyl žádný. I proto je oba neskutečně bavilo se prohazovat a dělat si srandu ze sloužících i vlastních rodičů. Když ale byla řeč o jejich zájmech, rozdíl byl hned patrný. Zatímco Faediona bavilo víc trávit čas mezi strážnými s tupou braní v rukou, Damilion mnohem raději stál u plátna se štětcem. Tohoto talentu se ale Faedovi nedostávalo a tak mohl bratra jen tiše obdivovat.
Jejich rodné město Lignum rozkládající se při úpatí hory Giant na severu Bellmoralu bylo poměrně velké a plné dobrodružství, které čekalo na to, až ho někdo prožije. Když byla dvojčata starší, ráda se v noci plížila z domu a pobíhala po městě, hledající vzrušení a adrenalin. To se samozřejmě jejich rodičům nelíbilo, vzhledem k tomu, co se může plížit stíny. Měli toho dost ve chvíli, kdy Faedion po jedné z těchto nočních cest k ránu se slzami dotáhl pohmožděného Damiliona v bezvědomí domů. Jen Faed ví, co se tehdy v noci stalo a celá záležitost mu určila směr, kterým se jeho život dál odvíjel. Oba byli posláni na internát do Aldrionu, kde měli docházet do školy. Přísní vychovatelé jim utnuli všechny hloupé a nebezpečné výstřelky. Svým způsobem to bylo snad i lepší, alespoň nemohli pohoršovat o pět let mladšího bratra.
Ve městě, které neznali, si byli ještě blíž, než jindy. To se změnilo, když dokončili školu. Třebaže chtěli jít stále stejnou cestou a být spolu, nakonec je okolnosti rozdělily. V osmnácti se probudil Faedionův magický dar a sám se rozhodl vrátit do Lignum a odejít do kláštera na vrcholu Giantu, aby se naučil mohl stát inkvizitorem. Přes nepřítomnost bratra se brzy přenesl a všechen svůj čas i úsilí věnoval studiím. Byl velmi dobrým studentem a učitelé si ho proto všímali, viděli v něm něco velkého, a to ne pro jeho původ, ale ambice. V klášteře nebyl nikým, jeho jméno tam nic neznamenalo, byl si se všemi roven. Na hoře strávil téměř devět let života. Dolů se dostal jen párkrát do roka, a to ani nemohl navštívit rodinu. Všechny tyto sestupy z hory měly za cíl praktickou výuku, která pro ně byla přínosnou ale někdy bolestivou, když některý z noviců misi nepřežil. I ztráty ale byly součástí výcviku a nikdo se nad tím ani dlouho nepozastavoval. Faedion si navíc s nikým nebyl natolik blízký, aby mohl nad někým smutnit, a jediné, co ho zajímalo při pohledu na chladnoucí tělo, bylo, zda je v pořádku jeho bratr. Nic o něm nevěděl, ale díky vazbě, kterou mezi sebou měli, věděl, že žije.
Když se po letech setkal s rodinou, byl již statným a vážným mužem, inkvizitorem a s tím si nesl taky dobrý pocit, že nyní může chránit své blízké před vším, co by je mohlo ohrožovat. Jako své působiště si zvolil právě Lignum, protože se ale brzy vyznamenal a dostalo se mu povýšení na Vyššího inkvizitora, přestěhoval se do Aldrionu, kde se stal pravou rukou tehdejšího Nejvyššího inkvizitora. Ve městě se konečně setkal se svým bratrem, který mu okamžitě nabídl, že se s ním podělí o svou vilu a oba se těšili z přítomnosti toho druhého. Pro Damiliona, který měl za sebou několik krušných měsíců plných rozčílení, byl bratr tím největším lékem.
Když se v roce 493 Bl. l. odehrála první vzpoura Temných a řád přišel o Nejvyššího inkvizitora, byl Faedion coby jeho pravá ruka povýšen na volný post.
