Tiché lomy

Šablona:Infobox - oblastTiché lomy je souhrnné pojmenování pro celkem čtyři kamenné lomy na území tábora Silentshade. Láme se zde vysoce kvalitní bílý pískovec, vápenec a basalt, neboli čedič.

Nejblíže táboru jsou oba pískovcové lomy Krajinka a Poledník, a to zhruba tři kilometry jihozápadně od tábora. Z pískovcového masivu se zde lámou až třiceti tunové bloky, které se zde mohou dále zpracovávat do přesných tvarů dle požadavků zákazníka. K tomu slouží kamenný dvůr, postavený mezi oběma lomy, který je zároveň i vstupní branou do lomového komplexu. Opracované pískovcové bloky se zde nakládají na povozy a odváží po kamenné cestě dolů do tábora, kde se skladují a poté ve větším množstvím svážejí do překladiště, kde se nakládají na velké přepravní lodě a odvážejí na místo určení.

Vápencový lom Bisinka leží asi pět kilometrů na západ od tábora kde jsou bohatá ložiska kvalitního vápence s obsahem 95+ % uhličitanu vápenatého. Je proto vysoce žádaný například v cukrovarnictví nebo v hutnictví. Vytěžená surovina se převáží do mlýna s třídírnou, kde se kámen vyčistí a namele na velikost okolo 20 cm. Následně je skladován v dřevěných bednách s kovovou výztuží o hmotnosti přibližně pěti tun a je odvezen do tábora. Přibližně v půlce se cesta z Bisinky napojuje na cestu vedoucí k pískovcovým lomům.

Nejvzdálenějším místem od tábora je bazaltový lom Černé zlato, ležící 10,5 km jižně od tábora. Vede k němu zpevněná kamenná cesta a na rozdíl od ostatních lomů jsou do tohoto lomu pracovníci převáženi povozem. K lomu patří i hutě, kde se čedič čistí a slévá například do kostek, dlaždic, masivních mříží a podobně. Kromě toho se exportuje i v surovém stavu. Do tábora je dovážen podobně jako vápenec v dřevěných vyztužených bednách o stejných rozměrech i hmotnostech jako v případě vápence. Nejznámější stavbou ze Silentshadeského bazaltu je Náměstí sjednocení v městě Lignum.

Kromě bazaltu se v oblasti láme i přírodní sklo, jinak známé jako obsidián. Ten se na rozdíl od čediče vyskytuje nahodile a v malých ložiscích. Používá se pro výrobu okrasných předmětů a zejména mezi šlechtou je velmi ceněným artiklem pro svůj původ a jedinečný vzhled. Vedle basaltu a obsidianu se v lomu Černé zlato lámou i granity, jinak též známé jako žuly. Nejdominantnější formou jsou šedobílé granity. Zřídka kdy se v oblasti naleznou i krystaly olivínu, amfibolitu nebo slídy.

Zajímavostí je, že až na nezbytně nutné výjimky není v lomech instalována téměř žádná technologie. Na lámání, přesun materiálu a následné zpracovávání se používá výhradně živá síla pracovníků, kladkové a jeřábové mechanizmy, válcové dopravníky, primitivní ocelové nástroje a podobně. To zejména proto, že je práce v lomech součástí armádního výcviku, při těžké práci se tělo zoceluje, nabírá se svalová hmota. Je třeba pracovat týmově a koordinovaně. Při zpracovávání je potřeba preciznost a jemnost. Tohle všechno se negativně projevuje na efektivitě těžby, nicméně množství získaného materiálu není pro tábor zásadní a není proto třeba přistupovat k modernizaci.