Vyhoření

Vyhoření je fyziologický proces, při kterém se mění tělo Nadaného, tak aby bylo schopno snášet energetické výboje, které používání magie doprovázejí. Zároveň je tělo po každém vyhoření schopno akumulovat více energie bez toho, aniž by došlo k poškození organismu nebo rovnou smrti. Vyhoření lze pozorovat pouze u Nadaných, u jiných magicky aktivních tvorů se nevyskytuje. Zvláštností vyhoření je, že jej nelze ovlivnit žádnými vnějšímy vlivy například za působení životadárné magie a nelze jej ani účelově vyvolat. Jediným dosud objeveným způsobem, jak Nadanému během vyhoření pomoci je vytáhnout jeho vědomí do vytvořené reality. Tomuto procesu se říká Zrcadlení a je součástí šerochodecé magie. Není přesně popsáno, proč oproštění vědomí od zbytku těla pomáhá, avšak existují teorie o tom, že duše, jako představitel vědomí, lze od fyzického těla oddělit, a tak zamezit vzájemnému působení mezi nimi po čas vyhoření.

Průběh vyhoření

Vyhoření je inicializováno magickými impulzy uvnitř těla, které činnost organismu postupně utlumí. Jedinec začíná pociťovat nejprve fyzickou únavu a ospalost. Poté se magická energie soustředí zejména na motorické hormony a jedinec postupně ztrácí kontrolu nad tělem. V poslední fázi iniciace dochází nejprve k navození spánku, které přechází v kóma. V odpověď těla jsou produkovány různé hormony, zejména adrenalin, norepinefrin a dopamin, které chrání důležité orgány před trvalým poškozením. Ve druhé fázi, kdy je již tělo neschopno pohybu dochází k uvolnění oxytocinu a steroidů, které iniciují přeměnu svalstva a vytváří v něm energetické cesty. Kvůli nadprodukci oxytocinu nepociťuje Nadaný žádnou bolest a naopak se cítí blaženě, což je důležité k zamezení produkce stresových hormonů, které proces vyhoření narušují. V době spánku a zejména v kómatu se utlumuje činnost metabolismu a klesá tělesná teplota i o několik °C, což napomáhá mozku se lépe vyrovnat s menším přísunem kyslíku a živin. Po několika minutách až hodinách od upadnutí do bezvědomí přestávají pracovat orgány v těle. Jako první zpravila bývá vyřazena činnost trávící, vylučovací a rozmnožovací soustavy. Následuje svalová a krycí soustava a mezi posledními zastavují činnost plíce, srdce a mozek společně s celou nervovou soustavou. Zastavení činnosti všech orgánů v těle je nejdůležitějším a zároveň nejkritičtějším obdobím vyhoření. Buňky jsou ochromeny nedostatkem kyslíku a začínají umírat. Magie přirozeně obsažená v těle působí právě na umírající buňky a mění jejich strukturu. Největší změnou projdou svalové buňky. Mezi nimi se vytvoří mikroskopické cesty, které budou v budoucnu sloužit jako energetické dráhy pro magii a zároveň jsou vystlávány myelinem, který je odizoluje od zbytku těla. Každá část těla musí být v době transkripce DNA umrtvená, aby nedošlo ke kolapsu. Orgány v těle tímto způsobem zvyšují svoji odolnost vůči působení magické energie, kterou bychom si mohli představit podobně, jako energii elektrickou. Zatímco kůže, svaly a kosti mohou být umrtvené i na několik hodin až dní, trávicí, rozmnožovací soustava a nervová soustava vyjma mozku je zpravidla vyřazena jen na několik desítek minut až hodin. Srdce, a mozek nepracují jen po dobu několik desítek vteřin až jednotek minut. Plíce se v činnosti střídají, to znamená, že nejprve je vyřazena jedna strana plic a následně ta druhá. Předpokládá se, že je tento proces řízen 13. magickým klíčem, ale dosud neexistuje způsob, jakým tuto teorii ověřit. Dech Nadaného je v bezvědomý mělký, nepravidelný a zpomalený, obdobně je to se srdečním tepem a tlakem. Různá kombinace hormonů a magie zabraňuje trvalému poškození tkáně a po znovuoživení ji stimuluje a pomáhá s regenerací. Po dokončení proměny a obnovení normální činnosti orgánů se začne postupně zvedat tělesná teplota. Dech je pravidelnější a hlubší, tep je zrychlený a tlak zvýšený. Hormony jsou v těle postupně odbourávány a činnost magie samovolně ustává. Vědomí Nadaného se vrátí zpravidla do dvou až tří hodin od ukončení vyhoření. Obyvkle po probuzení bývá zmatený a na poslední události před vyhořením si nepamatuje. Často nepoznává své příbuzné a nevybavuje si svou minulost nebo logické souvislosti. Velmi často se stává, že Nadaný během několika minut usne normálním spánkem, trvajícím zpravidla deset a více hodin. Po probuzení si začíná uvědomovat, co se stalo a vrací se mu paměť, osobnost a plné vědomí.

Druhy vyhoření

Nadaný může vyhořet jen za splnění jedné ze čtyř podmínek.

• První a nejčastější je, aktivování jeho magických schopností v rané fázi života, zpravidla však v prvních měsících před započetím puberty.
• Druhý způsob, jakým dosáhnout vyhoření je pomocí tréningu a učení se novým magickým dovednostem, kdy neustále stoupají nároky na energii přijatou i vydanou.
• Třetím a zároveň nejnebezpečnějším způsobem je vyhoření z důvodu energetického vyčerpání těla. V tomto případě může vyhoření velmi často končit smrtí.
• Čtvrtý druh vyhoření je z důvodu (zpravidla několikátého) rozzůrnění nadání, tak zvané aklinity.

Vyhoření u mláďat

Obdarovaní Nadaní mohou své magické schopni začít využívat až po vyhoření. Do té doby sice mají magický potenciál, ale není způsob, jakým by jej mohli využít. Atypickým znakem obdarovaných je také fakt, že poprvé mohou vyhořet v jakémkoliv věku.
Mláďata polovičních, nebo čistých Nadaných vyhoří zpravidla během prvního roku života. Platí přitom, že čím dříve k vyhoření dojde, tím je jedinec silnější. I z toho důvodu je většina velmi silných Nadaných z řad živočišných druhů, které jsou po narození schopny velmi brzy samostatně chodit nebo přijímat potravu a jejich dospělost by ve volné přírodě byla dosažena během prvních pár let života. Mezi prvním a druhým vyhořením probíhá z hlediska fyziologie u Nadaných puberta.
Vyhoření u mláďat je poměrně bezpečné, k úmrtí dochází především u magicky velmi silných jedinců smrtonošů, šerochodců, světlonošů a vitadarů. U jiných nadání je úmrtí při prvním vyhoření spíše výjimečné.

Druhé a další vyhoření

Počet vyhoření není u Nadaného nijak omezen, platí přitom, že s každým dalším se riziko úmrtí zvyšuje. Z toho důvodu se jen málokdy setkáme s někým, kdo vyhořel během života šestkrát a stále žije. Za standard se přitom považují dvě až tři vyhoření. K tomu druhému dochází zpravidla po dovršení pohlavní dospělosti, kdy je ukončen magický tréning Nadaného ve Svatyních. Zároveň je to považováno za znak dobrého tréningu a silné vůle, neboť k druhému vyhoření nemůže dojít bez předchozího rozvíjení magických schopností a odolností, jako takových. Stává-li se Nadaný kvůli dalšímu tréningu a novým schopnostem stále silnější a odolnější, dojde u něj k dalšímu vyhoření. Takto se cyklus může opakovat teoreticky až do smrti. Velmi často je vyhoření doprovázeno vznikem aklinity, či jiných dodatečných schopností, které jsou po vyhoření jedincem lépe přijímány a může s nimi dále nakládat.

Vyhoření je pro tělo velmi náročné a s touto zátěži si lépe poradí mladý organismus. Starší jedinci mají mnohem menší šanci přežití, proto se Nadaní od určitého věku přestávají učit novým dovednostem, aby předešli riziku vyhoření. Někdy se může stát, že vyhoření zastihne samici v době, kdy čeká potomky. Vzhledem k faktu, že vyhoření nemůže být vnější silou ovlivněno ustávají samice po dobu říje a těhotenství s tréningem, aby riziko vyhoření co nejvíce snížily. Kdyby došlo k vyhoření v době březosti velmi pravděpodobně by potratily a zároveň by se významně zvýšilo riziko jejich úmrtí v důsledku extrémního vyčerpání organismu. Jsou však zaznamenány případy, kdy samice během vyhoření nepotratila, avšak mláďata se poté narodila mrtvá nebo s různými druhy postižení. U březí samice je vyhoření mnohem delší a intenzivnější, takže by se dalo označit z hlediska magických schopností za výhodnější, neboť je posléze organizmus mnohem více odolnější a připravenější.
Zajímavostí také je, že samci jsou před vyhořením zhruba tři týdny až jeden měsíc neplodní a dochází u nich ke změně charakterových vlastností. Svým chováním připomínají mláďata. Jsou všeobecně hravější a bezstarostnější. U samic nebylo podobné chování zaznamenáno.

Vyhoření z důvodu vyčerpání

Posledním a zároveň nejnebezpečnějším způsobem vyhoření, je to, které je způsobené extrémním magickým vyčerpáním organismu. Dochází k němu zejména při vysokém magickém zatížení, jako jsou velmi složitá a náročná kouzla nebo dlouhotrvající efekt kouzel, či časté kouzlení v malých dávkách. Dochází k němu zpravidla při soubojích anebo bezprostředně po nich. Na rozdíl od ostatních dvou typů vyhoření nemá tento žádný pozitivní efekt na organismus. Nedochází k vylepšení magických vlastností ani odolností. Proč tímto typem vyhoření trpí nejvíce ti nejsilnější nebylo nikdy spolehlivě vysvětleno. Nejvíce přijímaná teorie hovoří o střední energii těla, která je u silných jedinců výš. Kouzla, která používají jsou zpravidla mnohem silnější a energeticky náročnější, čímž dochází k velmi rychlému poklesu energie a překročení právě střední energie těla. Tato hranice hraje při vyhoření zásadní roli. Čím více je tělo vyčerpáno, tím pravděpodobně dojde k vyhoření. Nadaný má pouze poloviční šanci přežití, přičemž každé další podobné vyhoření tuto šanci ještě zmenšuje. Všeobecně se považují dvě vyhoření z vyčerpání jako maximum toho, co je tělo schopné přežít. Také platí, že čím mladší jedinec je, tím jsou jeho šance vyšší. Nejznámější Nadaní, kteří tomuto vyhoření podlehli jsou mistři Solax s Noctaxem.