Aldrionská svatyně

Šablona:Infobox - oblast Aldrionská svatyně je nejdůležitější a nejposvátnější stavbou pro všechny Nadané. Zároveň patří nejdůležitějším správní budovám v Bellmoralu a v neposlední řadě zde sídlí úřad Mistrů a hlavní štáb Inkvizitorského řádu. Našli bychom tu i školu pro mladé mágy a řídící centrum pro speciální armádní útvary včetně Silentshade.

Založení

Stavba byla zahájena v roce 147 Bl. l. na východní straně náměstí Neoryho Kaynda. Původní návrh počítal se sérii několika vzájemně propojených budov, které by ústily do centrálního dómu o rozměrech 140 x 220 metrů. V něm měla být vybudována 30 metrů široká a 95 metrů vysoká věž, která kromě pater nadzemních měla sahat až 25 metrů pod povrch. Již v roce 153 Bl. l. byla celá stavba z technických a hlavně finančních důvodů pozastavena.

Postupem času, se město rozrostlo a pozemky okolo nedokončené Svatyně byly zabírány pro výstavbu nových měšťanských domů. S narůstajícím počtem a vlivem Nadaných stále sílila potřeba vybudování centrální budovy ze které bude možné celý řád řídit. V roce 164 Bl. l. byla dokončena malá administrativní budova společně s polovinou centrálního dómu s jehož dokončením se podle původních návrhů již nepočítalo. Samotná věž byla provizorně zastřešena ve výšce 40 metrů. K celkové dostavbě došlo až v roce 436. Bl. l. za vlády krále Randala I. z Tawnee. Byla dostavěna věž do výšky 95 metrů, ke které je přistavěn 7 patrový dóm, jako administrativní budova. Bylo zbouráno několik okolních domů na jejichž místě vznikly menší sklady a další pomocné budovy společně s parkem. Aktuálně je věž Aldrionské svatyně nejvyšší budovou v zemi.

Popis

Okolí svatyně

Od náměstí, se kterým jinak přímo sousedí, je oddělena kamennou zdí se želeným plotem, který je sám o sobě uměleckým dílem. Každý sloupek je krásně vyzdobený štukovými reliéfy, girlandami a římsami. Železný plot je tvořen zkroucenými tyčemi ve tvaru hranolu umístěných vertikálně, mezi kterými jsou natažené svislé kovové pásky, které tak tvoří pravidelných obdélníkový vzor. Asi ve výšce dvou metrů uprostřed kovového pole jsou umístěné znaky jednotlivých institucí, ve svatyni sídlících. Stejně tak jako erby předních Bellmoralských rodů a symboly jednotlivých nadání. Vše je provedeno pomocí různě barevných kovů, zejména hliníku, mědi a železa. Samotný plot je poté zakončený římsou s mnoha zoomorfními a florálními náměty.

Mezi samotnou hlavní budovou a náměstím je asi dvacet metrů široká zahrada přes kterou vede dokonale rovná dlážděná cesta. Bránu, která se nachází uprostřed plotu na straně přivrácené k náměstí střeží Garda. Ta ostatně střeží i celý areál, nikoliv jen vstupy. Brána je široká patnáct metrů. Po stranách jsou postaveny dvě desetimetrové věže čtvercového půdorysu, mezi kterými je zdobené překlenutí. To, společně s věžemi, je zastřešené. Samotná dvoukřídlá brána je železná a jako zbytek plotu krásně zdobená. Vedle dlážděné cesty vede od brány až ke Svatyni po obou stranách chodník vyzdobený sochami a okrasnými stromky, či úhledně sestříhanými keři a květinovými záhony.

Dovede nás až k portikusu s tympanonem, který z věže vystupuje do popředí. Je nesen sloupořadím v podobě 18 soch vyobrazující Mistry Nadané a Bellmoralské Božstvo. Když vystoupáme po schodech až k vchodu, ihned na sebe upoutá pozornost bohatá síťová klenba. Mluvíme-li o Svatyni, máme na mysli pouze tuto kruhovou věž, neboť dóm nalevo od ní slouží pouze k administrativním či vojenským účelům a u naprosté většiny jiných Svatyň, postavených v jiných městech zcela chybí. Zato kruhový tvar a podoba věže je typickým náboženským znakem v Bellmoralském království. Do vnitřních prostor je přístup povolen pouze zasvěceným, a to přes dvoukřídlý portál. Jeho výzdoba odkazuje na rok 84. Bl. l., kdy nadaní stáli za státním převratem a zapříčinili tak pád Igllenské diktatury.

Svatyně

Věž sahá do hloubky přes 30 metrů a její celková výška je 95,74 metrů nad okolní povrch. Její vnější obvod je 24,45 metrů a vnitřní 20,95. Zdi jsou z masivních čedičových kvádrů dovezených z Tichých lomů navenek skryty pod vrstvou omítky světle krémové barvy se štukovou výzdobou. Okna jsou zapuštěná do stěny a pravidelně umístěná. Korespondují s rozložením vnitřních prostor věže. Na vrcholu se nachází 6 metrů vysoká osmiboká věž zakončená zlatou kupolí. Monumentální vnitřní prostory jen podtrhují důležitost a význam tohoto místa. Napočítali bychom celkem deset nadzemních a čtyři podzemních podlaží. Zatímco ta nadzemní jsou od sebe diametrálně odlišná, neboť každé z nich je zasvěceno jinému nadání, ta podzemní jsou si více podobná a vybudována spíše funkčně. Nachází se zde například portály nebo žalář. Jednotlivá podlaží jsou spojená dvojicí schodišť, vedoucí ve spirále podél vnějšího obvodu věže. Poslední, desáté patro, slouží jako jednací místnost. V malé věžičce na vrchu svatyně se nachází modla všem bohům.

Hlavní dóm

Sedmi patrová administrativní budova, neboli dóm vedle svatyně, je vysoká 31 metrů, široká 50 metrů a dlouhá 74 metrů. Nachází se v ní hlavní velitelství speciálních jednotek Bellmoralské armády, sídlo inkvizitorů a z části slouží i Mistrům nadaným, kteří jinak obývají převážně Svatyni. K dómu je na opačné straně od náměstí přidružena tří patrová budova sloužící jako škola se zaměřením na magii. V celém areálu Aldrionské svatyně, se nacházejí ještě další tři doprovodné budovy zajišťující chod Svatyně a úřadů jako takových. Nejsou však s dómem nebo Svatyní přímo spojené.

Nejdominantnějším architektonickým prvkem na vnějším plášti budovy je trojice rizalitů vystupujících z fasády, přičmež každý ze tří rizalitů slouží zároveň i jako vchod do budovy. Pro tento účel jsou v přízemí monumentálně pojaté a bohaté zdobené portály přecházející ve vyšších patrech do neprosklené rozety. O další optické rozdělení budovy se starají trojice pilastrů umístěných vždy mezi čtyřmi okny. Zbytek fasády, a zejména vyšší patra, působí střídmějším dojmem. Venkovní výzdoba se dá považovat za unitární. Okolo oken se jedná zejména o šambrány s lizénovými rámy doplněné o nadokenní římsu s vlastní stříškou. Mezipatra jsou zdobená štukovými festony s girlandami a obloučkovými vlysy. Na straně budovy se ve 4. patře nachází trojice arkýřů doplněná po stranách o výklenky. Zastřešení budovy je řešené pomocí valbové střechy, ze které vystupují pravidelně umístěné vikýře s věžičkami krytými stanovou střechou. V původním návrhu byla součástí dómu i hodinová věž, která ale nebyla nikdy zrealizována. Měla být 42 metrů vysoká a nacházet se nad středním rizalitem.

Historie

Na základě tehdejšího dění ve společnosti a růstu vlivu Nadaných bylo potřeba centralizovat jejich moc a zefektivnit fungování celého společenství. Bylo rozhodnuto o postavení nové budovy velitelství se svatyní v hlavním městě Aldrion v prostorách tehdejšího obětiště se starou, dnes již zaniklou, svatyní. Stavba byla zahájena v roce 147 Bl. l. na přání tehdejších Mistrů Nadaných. Již v roce 153 Bl. l. byla stavba z důvodu špatných propočtů pozastavena. Došlo ke zřícení tří vrchních pater východního křídla a popraskání nosných zdí západního křídla. To muselo být o rok později celé strženo, neboť vlivem silných dešťů došlo k podmáčení základů. Z toho důvodu se v současnosti svatyně nenachází uprostřed, jak bylo původně plánováno a nedošlo ani k realizaci hodinové věže. Na opravu poničené administrativní budovy nebylo dostatek financí, a tak byla stavba pouze provizorně zastřešena.

V roce 162 Bl. l. poskytl král Valad z Discipulu dostatek financí a práce byly obnoveny. Došlo k zabezpečení a opravě celého komplexu. Byla dostavěna celá administrativní budova a polovina svatyně. V roce 198 Bl. l. byl v podzemních prostorách svatyně vybudován žalář se sérii podzemních chodeb a sálů.

Další velkou přestavbou si svatyně s dómem prošly v letech 389 – 391 Bl. l. za vlády krále Mathelda I. Tawnee, který nadané velmi podporoval. Byly vykoupeny okolní pozemky, na kterých byly postaveny tři další budovy a k hlavnímu dómu přistavena nová severní loď, která slouží k učení a výcviku magických schopností. V roce 397. Bl. l. bylo administrativně rozhodnuto o sloučení obou budov do jednoho celku, což přetrvává až do dnešních dnů. Proto se celému komplexu říká Aldrionská svatyně, ačkoliv v ní sídlí několik různých organizací a spolků.

V roce 425 Bl. l. byla téměř celé svatyně zničena při druhém povstání Temných, došlo k masivnímu požáru, který měl za následek zřícení celého krajního rizalitu a několika dalších pater. Celá budova se stala neobyvatelnou, a protože se povstání Temných podepsalo velkou měrou i na samotném městě, nebylo dostatek prostředků na obnovení svatyně. Z toho důvodu byla veškerá správa přesunuta do města Discipulus, které se tak stalo hlavním městem nadaných.

Další a zatím poslední velké rekonstrukce se svatyně dočkala v letech 435 – 438 Bl. l. za velkého přispění krále Randalla I., který byl více architektem než vladařem. Navrhnul několik zásadních vylepšení, vnější i vnitřní výzdobu a podle starých plánů nechal dostavět svatyni do původní plánované podoby vyjma západního křídla. Kupole na vrchu svatyně se měla stát architektonickou ikonou a skvostem celého království. Osud byl ke králi nemilosrdný, neboť se její dostavby nedožil. Ta byla slavnostně otevřena za přítomnosti jeho syna Mathelda III. Tawnee, který po svém otci zdědil vášeň pro architekturu a osobně na dokončení stavby dohlížel.