Lucius Gian Akim

Lucius Gian Akim syn Aerie
Druh	Drak psionický
Forma	Antropomorfní
Narození	okolo roku 480 Bl. l.
Výška	2.3 m
Váha	170 kg
Rozpětí křídel	2.5 m
Bydliště	Tábor Silentshade
Povoláni	Voják
Koníčky	Stavění přístrojů
Příslušnost	Silentshade
Rod. stav	svobodný
Rodina	není známa
Náb. vyznání	Věří v co vidí
Životní cíl	Přežít
Zvl. schopnost	Zaostřená mysl
Citát
Vše se dá rozmontovat.
Neherní info
Majitel	Lugiak
Stvořitel	Lugiak
Vytvořena	21. 11. 2019
Zařazení	APC
Status	Aktivní
Příběh	Příběh Bellmoralský-
Veškerá autorská práva k postavě patří majiteli. Nekopírujte prosím a nepoužívejte bez dovolení!

Nadaný
Druh magie	Vitadar
Zdroj magie	Přírodní magie
Ovládání magie	?
Síla magie	?
Vzdělání	Samouk

Jeho přesné datum vyklubání není zcela známé. Velmi pravděpodobně přišel na svět někdy okolo roku 480 Bl. l. První zaznamenaná zmínka o něm je z roku 482 Bl. l., kdy dorazil před brány sirotčince v městě Lunaris. Velmi pravděpodobně ho tam nechali jeho rodiče, ale z jakých důvodů, to se nikdy nedozvěděl. Jeho zájem o techniku se projevil už o pár let později, když se mu povedlo sestrojit přístroj k odemykání zámků. Dostal se tak s ostatními sirotky do spižírny, kterou napůl vyplundrovali. Za tento čin nebyl nikdy potrestán, neboť se na něj nepřišlo. Nikdo nepředpokládal, že to bylo ve schopnostech malého dráčete. O další rok později se u něj objevila další zvláštnost a to schopnost rychle se učit novým věcem. Sám se naučil číst, psát i počítat, přičemž mu stačilo si několikrát půjčit knihu a odkoukat to od starších. Dokonce si vymyslel i vlastní abecedu, kterou několik měsíců psal, než se naučil tu Bellmoralskou. Všeobecně začal dospívat rychleji než jeho vrstevníci, chápal a mluvil o věcech, kterým nikdo moc nerozuměl, ale jemu dávaly dokonalý smysl. Díky tomu se často choval podivně, montoval zvláštní věci a v jistém ohledu měl svět sám pro sebe. V rozčílení nebo při stresových situacích mluvil divnou řečí, choval se jak blázen i génius v jedné osobě. Rychle se dokázal naučit téměř cokoliv, co šlo sestrojit, smontovat nebo navrhnout.

V jeho deseti letech se po něm slehla zem. Odešel tajně ze sirotčince pomocí klíčů, které si sám udělal a ve vší slušnosti za sebou i zavřel, takže se na jeho odchod přišlo až při večeři. To už byl drak, kdo ví kde. Vzal si s sebou pouze brašnu se základními věcmi a nákresy. Vzhledem k tomu, že neměl svůj komunikátorníček, neexistují o něm, po několik dalších let, žádné záznamy. Sem tam se objevuje zpráva o vyhnaném šílenci a nevysvětlitelných výbuších v lesích a podobně. Traduje se také, že cestoval po celém kontinentu, hledající další inspiraci pro své nápady, či vylepšení již stávajících věcí. Oficiálně se znovu objevil v okolí města TanTarum, kde si založil dílnu a nějakou dobu zdě žil. Právě zde získal práci u místní armádní jednotky a po nějakém čase zkonstruoval unikátní mechanizmus automatické aerokuše. Mimo je mu také přisuzováno zkonstruování výbušného hrnce a automatické sekačky, která do dnešních dní seká městský park. Za ta léta, ale poněkud zdivočela a útočí na všechny a všechno, co se k ní přiblíží, proto ji místní nechali zkonstruovat přístřešek a žít svým vlastním životem, pokud se to tak dá nazvat. Vzhledem k tomu, že byla osazena velmi výkonným magickým krystalem, předpokládá se, že bude sekat ještě minimálně dalších padesát let. Výbušný hrnec si tolik obliby u armády neužil. Jelikož u něj projevila poměrně značná konstrukční vada a velmi často docházelo k předčasným explozím. Aerokuše si však pro svou konstrukční jednoduchost, účinnost a praktičnost získaly oblibu. Armáda si jeho služby pronajala a měl za úkol dále pracovat na jejich zdokonalení. Všechno zhatila až noční exploze, která srovnala celou jeho dílu se zemí a po drakovi se slehla zem. Oficiálně byl prohlášen za mrtvého, a to ačkoliv se jeho tělo nikdy nenašlo. 25. 8. roku 500 Bl. l. se objevuje v táboře Nadaných, kde byl přijat a působí v něm do dnešních dnů jako řadový člen ve výcviku. Pro zatím si své geniální nebo šílené nápady musí nechat pro sebe, třeba se mu v budoucnu povede přesvědčit velení, že jeho místo je spíše v dílně než na bojištích.

Zvláštní schopnosti

Svým zbarvením je typickým příkladem psionického draka, ale díky svému nadání prakticky žádné psionické schopnosti nemá, až na kontaktní telepatii, kdy je schopný přímým kontaktem někomu vnuknout myšlenku a nebo ho přesvědčit. Přes to mu zůstávají pasivní schopnosti jeho druhu a především vysoká odolnost vůči mentálním a duševním útokům, iluzím a tak podobně. Rád o sobě říká, že to na něj už jednou zkoušel démon šílenství a potom si šel shánět novou protézu. S tím, jak se učí schopnosti svého nadání; je vitaderem, roste i jeho odolnost. S jeho nadáním je spojena i schopnost jeho těla velmi rychle se léčit. Prakticky nikdy nebyl nemocný a veškeré jeho šrámy, jež utrpěl na něm nejsou vůbec vidět. Po jeho vyhoření se schopnost regenerace ještě zvýšila. Je to možná jeden z důvodů, který stojí za tím, že je ještě živý. Ne málo krát mu v tlapách nebo jeho blízkosti něco bouchlo, ošklivě se pořezal nebo jinak zranil. Vždy ale se po nějaké době dal do pořádku a nezanechalo to na něm žádné trvalé následky.

Další věcí, kterou se vymyká normálnosti je jeho schopnost rychle a analyticky myslet. Dokáže porozumět téměř každé fyzické věci, představovat si ji v myšlenkách, různě rozebírat a natáčet. Velmi mu to pomáhá při konstruování a vyvíjení nových věcí. Má také svůj postoj k životu a světu okolo něj. Je asertivní ku vládě nebo autoritám. Nezáleží mu na tom, kdo vládne, protože podle něj to mechaniku a fyzikální principy nijak nezmění.

Povaha

Pro veřejnost je typickým šíleným vynálezcem. Při konverzaci věčně odbíhá o tématu a nedokáže moc dlouho udržet pozornost. Má problémy rozpoznávat sarkazmus i humor. Je věčně vysmátý a nesoustředěný. Za to všechno vděčí hlasům, co má v hlavě. Alespoň to on o sobě říká. Pokud je o samotě, chová se úplně jinak než ve společnosti. Jeho roztěkané a trhavé pohyby jsou pryč, nepochechtává se sám sobě a je velmi klidný a vyrovnaný. Také je více racionální a věcný. Často se chová až komicky, je plný dvojsmyslů a sarkazmu, který si sám tak nebere a považuje ho za nedílnou součást světa. Zcela určitě trpí i poruchou osobnosti, což se vzhledem k jeho prostředí tak nějak promíjí, protože na vynálezcích je hezké i to, že jim zdánlivě vůbec nikdo nerozumí. I díky tomu nemá prakticky žádné opravdové kamarády a z velké části o ně ani nestojí.

Zvláštnosti

Ve svých denících, zápisnicích a náčrtech často používá řeč a abecedu, které nikdo nerozumí. Tou samou řečí také mluví ve chvílích, kdy je velmi rozčílený nebo rozrušený a ve stresu. Díky knihám je dobrý v teorii boje i když ho prakticky nikdy neprovozoval. Ví, jak držet meč, jak používat zbraně, ale v tlapách je skoro nikdy moc neměl. Dvakrát ho v jeho dílně navštívili lupiči, které zpacifikoval svým Bezbolestným Tomem, což je přezdívka, kterou dal svému největšímu montážnímu klíči. Ještě do nedávna neměl komunikátorníček, zkrátka nebyl důvod si o něj požádat nebo ho vlastnit. Raději byl sám sebou jako drak samotář. To všechno se ale pomalu začalo měnit, když přišel do tábora Silentshade.

Popis

Postava vypadá na draka nezvykle hubeně, dalo by se říct, že tak trochu připomíná až špejli a přitom není nijak extra vychrtlý, ovšem svalů taky moc nepobral. Čumák, pokrytý šupinami bílé barvy, je tvarovaný oble jak u dráčete, čili dodává draku tak trochu nevinný vzhled. Za čumákem jsou posazeny dvě oči s výrazným bělmem, světle modrou duhovkou a kulatou zorničkou, což je u draka taktéž atypické. Kolem oči je jedna řada šupinek světle modrá, zbytek hlavy je osazen bílými šupinkami. Na hlavě má dva rohy, velmi krátké, tmavě stříbrné barvy a zakulacené směrem ke krku. Jinak nemá žádné ostny ani jiné výstupky. Pouze vzadu na krku má pár krátkých modravých ostnů. Zhruba pod čelistí se mu mění šupiny z bílé do modra a vedou po celé spodní straně krku. Zbytek je bílý a krk jako takoví je poměrně krátký. V tlamě má chrup všežravce a růžový celý jazyk, tedy ne ten rozeklaný, jako mají například hadi.

Na zádech a bocích jsou bílé šupiny, které pomalu na hrudi a břiše přecházejí do světla modra. Na zádech nemá jedinou bodlinku či výstupek až na blánu křídel, která je napojená zhruba do ½ zad. Křídelní kost i s prsty je bílé barvy stejně jako záda, ovšem blána křídel je tvořená tmavě modrou se sem tam světlejším proužkem. Tlapy jsou odshora dolu osazené bílými šupinami, až po zápěstí, kde přecházejí do světle stříbrna. Šupiny na vrchu dlaně a prstů jsou velmi jemné a jsou zakončeny stříbrnými, drápky, Velmi krátkými a dobře opečovávanými. Spodní strana dlaní a prstů je pokryta jen stříbřitou kůží. Stejně jako „ruce“ jsou i nohy až po kotníky pokryty bílými šupinami, které pak přecházejí do světle stříbrna. Nemá klasická chodidla ale typickou dračí prstotlapu. Na konci každého prstu je chůzi zbroušený stříbrný drápek. Jako zbytek těla je jeho ocas stříbrno-bílé barvy, až na modré šupiny sahající do první třetiny ocasu. Kousek od kořene ocasu mu vyrůstají modré bodlinky ztrácející se zhruba v polovině ocasu. Celkově je jeho ocas tak akorát. Není natolik krátký, aby se s ním nedalo létat, ale ani ne tak dlouhý aby všude překážel, zkrátka akorát.